Friday, June 23, 2006

Discurso Presidente Xanana nian

PRESIDÊNCIA DA REPÚBLICA
GABINETE DO PRESIDENTE
MENSAGEM ba NAÇÃO kona ba
F-FDTL Palácio das Cinzas, 23 de Março de 2006

Maluk doben sira
Povo tomak Timor Lorosa’e
Ha’u hatene, hotu-hotu hein hela ha’u atu ko’alia buat ruma kona ba situasaun nebé, ita hotu akompanha mosu iha F-FDTL. Ema balun dehan katak, Comandante Supremo
Forças nian, iha deit poder bain-hira iha situasaun ameasa ka iha funu. Ema sira né
ko’alia los maibé sala oitoan, tamba iha paz, iha tempo hakmatek, nudar Comandante
Supremo ha’u hetan, beibeik, poder boot tebes ida: poder ba passa revista ba forsas, iha loron feriado Nasaun nian, hanesan 20 de Maio ka 28 de Novembro, iha Estádio
Municipal Dili, nebé Bombeiros sira mós forma nudar Forsas no mós Segurança Civil,
nebé halo seguransa ba uma Estado nian.
Né duni, ohin, haú sei la usa poder nebé ha’u la iha duni, nudar Comandante Supremo.
Tan né, ha’u sei ko’alia deit nudar Presidente da República Democrática de Timor-
Leste. Ita nia Konstituisaun, iha nia Artigu 74, dehan nuné: ‘Presidente mak ... simbolo no garantia ... unidade Estado nian, no instituisaun demokrática sira-nia funsionamento regular’.

Housi knar ida né, nudar Presidente da República, ha’u sei hato’o ha’u nia haré kona ba problemas nebé mosu iha F-FDTL, hodi hotu-hotu hatene problemas sira nia hun iha
nebé, se iha ka la iha kbit atu resolve problemas sira né, tamba iha jornais sira ema hotu temi deit mak sira nia capacidade. Bain-hira ema hotu-hotu hatene tiha problemas sira ne nia hun ho nia abut, foin ida-idak bele hasai ninia hanoin, lae ita balun bele ko’alia arbiru deit.
2
Maluk doben sira
Uluk liu, ha’u hakarak esclarece katak decisão nebé Brigadeiro-General Taur Matan
Ruak hasai kona ba considera militar na’in Atus Lima, Sianulu resin Ida (591) hanesan
civil ona, decisão né competência Brigadeiro-General nian duni e la os Presidente da
República mak atu bele muda. Ne los duni, ha’u husu ba ema ida-idak atu lalika tauk,
tamba Presidente la os ema ida ke buka atu hasai ema seluk nia competência e, nudar
Comandante Supremo, ha’u hakru’uk to’o rai ba decisão ida né.
Maibé, nudar Presidente da República, atan ha’u haré katak decisão nebé Brigadeiro-
General hasai, decisão ne sala, decisão ida ke ladun justa! E nudar Presidente República Timor-Leste nian, ha’u tenki dehan katak ha’u nia opinião bele objectiva liu do que opinião Assessor jurídico malae ida, nebé servisu iha Conselho de Ministros, malae ida nebé Brigadeiro-General rona liu fali, atu hasai nia decisão.
Maski nuné, ha’u hakarak fo hatene ba maluk Atus Lima, Sianulu Resin Ida nebé ohin
loron civil ona, katak decisão mak né ona, katak imi la militar ona duni, tamba ha’u tenki respeita decisão imi nia Ulun-boot sira nian.

Maluk doben sira
Ba Povu tomak, ha’u hakarak fo hatene katak decisão ne sala, tamba halai liu ba
disciplina militar e la considera problema nia hun no nia abut nebé mosu iha F-FDTL
nia laran.
Iha loron sanulu resin ida, fulan Janeiro, ha’u simu Petição ida, nebé militares balun housi Primeiro Batalhão, iha Lospalos, mak assina, hodi tau problema kona ba
descriminasaun ‘loromonu-lorosae’ iha F-FDTL nia laran. Iha petisaun, sira dehan katak Veteranos balun costuma temi ‘lorosae mak fununa’in e loromonu la os fununain’, katak mos ‘se sira, veteranos housi lorosae, mak la halo funu hodi manán ukun-an karik, loromonu sira la tama tan F-FDTL’. Hodi descriminasaun hanesan né, promosoens sira ba deit lorosae, disciplina mos ba deit loromonu.
Ha’u haruka kedas copia petisaun ne ba Ministro Defesa no Comandante Falintil, hodi
husu ba Ulun-Boot sira atu haré problema ne. Iha loron sanulu resin hitu, ha’u simu
resposta housi Comandante F-FDTL, mak Brigadeiro-General Taur Matan Ruak, katak
tamba Primeiro Batalhão muda hela housi Lospalos ba Baukau, muda tiha mak sira sei
haré problema ne.

Iha fali loron nen, fulan Fevereiro, ha’u rona katak militares lubuk ida sai housi quartel,namkari hela iha Dili. Iha loron hitu, ha’u simu balun, hodi husu atu sira hotu apresenta, iha loron ualu, atu bele controla tiha, hodi nuné labele mosu problema barak no la fo fatin ba ema seluk halo problema ruma karik, bele dun fali ba sira. Sira hotu mai forma iha Caicoli hamutuk Atus hat resin. Ha’u convoca Ministro Defesa, Dr Roque Rodrigues, neb’e mosu, maibé Brigadeiro-General lakohi mai, hodi ami bolu fali Coronel Lere. Ha’u bolu mos, Deputados Senhores Paulo Assis no Gregório Saldanha, nudar membros Conselho Superior Defesa no Segurança nian.

3
Ha’u husu ba Ministro Defesa atu haré didiak problema ne, hodi temi katak buat ida
‘loromonu-lorosae’ né, problema político e problema ida ke mosu kleur ona iha FFDTL
nia laran, tamba ne precisa resolve didiak. Ha’u dehan mos katak buat ne
Comissão Investigação, iha 2004, hetan duni nudar problema ida, liuliu ba liafuan sira nebé Oficiais Veteranos sira costuma soe ba novatos sira, liuliu ba sira loromonu.

Ministro Defesa dehan mai ha’u katak nia la iha coragem atu ko’alia ka bolu atensaun ba Veteranos sira, tamba nia iha complexo kona ba nia nunka halo funu, nuné duni nia
respeita tebetebes Veteranos sira. Maibé, Ministro dehan fali katak dala ruma Advisor
malae sira nebé servisu iha nebá mak provoka buat sira né.
Coronel Lere hatán katak nia la fiar Veteranos sira ko’alia hanesan ne e nia deskonfia Partidos sira mak halo buat ne, liuliu PD, karik tamba Derek tama iha PD. Ha’u hatete ba sira atu labele dun ba, dun mai, se ema atus hat resin mak sai hanesan ne, buat ruma keta ladun diak iha Instituisaun nia laran karik. E diak liu, buka corrige-an, hodi hadi’a tiha. Quando ita comesa dun ema arabiru, ita hatudu katak ita lakohi ou la iha kbit atu resolve problema, hodi tula fali ba ema seluk nia kbas.

Ha’u husu ba Ulun-Boot rua ne atu hanoin didiak, simu fali ema sira Atus hat Resin ne,hodi ba resolve tiha. Se sira mak tenki sai mos, problema iha F-FDTL nia laran hakotu tiha ona, e sira la lori problema ne ba liur.

Haú husu ba Ministro Defesa atu labele haré, iha F-FDTL nia laran, buat Veterano ka
Funu Nain, tamba iha Instituição Estado nian hotu-hotu, la iha e labele mosu buat
Veterano ka la Veterano. Fununain sira tenki hanoin katak, sira Aswain ka Heróis to’o
deit Agosto 1999, ohin loron sira militar hanesan militar sira seluk. Ha’u husu mos ba sira atu corrige comportamento ida ne iha F-FDTL nia laran, tamba Veteranos sira tenki hanoin katak sira katuas ona, sira sei reforma loron ida. Keta halo comportamentos hanesan ne, halo novatos sira lororon husu deit bain-hira mak Veteranos sira reforma, hodi F-FDTL bele sai profissional, iha nebé la iha tan ‘ha’u mak uluk terus, ha’u mak halo funu, ha’u mak oho inimigo barak, ami la halo funu karik imi la tama F-FDTL’ no lian seluk tan. Estado tomak fera hela ulun atu reconhece Veteranos ka Aswain ka Herois sira, ne duni Instituisoens Estado nian labele consente estatuto oin seluk ba Heróis ka Fununain sira. Ohin loron, iha karik Instituisaun ida nia laran, hotuhotu mesak servidores Estado nian.

Ha’u dehan mos ba Ulun-Boot rua ne katak, buat ida haré ba descriminasaun
‘loromonu-lorosae’, hanesan problema político nebé Estado tenki fo atensaun: buat
seluk, mak kona ba promosaun no disciplina, Instituisaun militar mak hatene, embora
iha mos relevansia ba questão descriminasaun nian.

Ha’u husu atu Deputados Paulo Assis no Gregório Saldanha halo parte Comissão,
maibé Ministro Defesa dehan diak liu lae, tamba bele hatun ka hasai fali competencia
Estado-Maior nian. Nuné, haú mos konkorda katak Deputados na’in rua ne, sei ba
acompanha deit Averiguasaun nebé Comissão Estado-Maior forma tiha ona, atu hala’o.
Ne duni, la os ha’u mak forma Comissão né; ha’u husu deit lisensa atu Deputado nain
rua bele acompanha, observa investigasaun nebe atu hala’o.

4
Loron ida tomak, ko’alia ho sira atus hat resin ne, hodi husu ba sira atu fila. Ikus mai,sira hotu fila, hodi hatán averiguasaun. Liu tiha semana ida, rona sira sai fila fali. Iha loron ruanulu resin rua, ha’u simu tan petisaun ida, reclama katak, em vez de haré ba substância sira nia petisaun, Comissão nebé Estado-Maior forma husu deit mak ‘sé mak organiza sira halo petisaun no abandona quartel’. Sira mos temi katak, sira hetan ameasas ba sira.

Tuir informasaun to’o ha’u katak, peticionários sira ne hateten katak, sira hakarak fila ba militar, sira sei respeita sira nia comandante, maibé Comandantes Veteranos sira tenki corrige-an, hodi labele hala’o tan descriminasaun ‘loromonu-lorosae’ ka ‘fununain-la fununain’.

Maluk doben sira
Ha’u haruka ha’u nia Conselheiro Militar lori petisaun ne ba Ulun-Boot Ministro Defesa no Brigadeiro-General, nebé atu sa’e avião ba China. Brigadeiro-General dehan, ho hirus: ‘se sira hakarak funu, ita funu’. Ha’u mos rona liafuan hanesan ‘Sai rihun ida, tama rihun ida’ – equação problema nebé simples demais, sukat tuir Ulun boot sira nia matenek.

Maluk sira tomak
Iha 2004, tamba problema Lospalos nian, ha’u harí Comissaun ida, F-FDTL mos harí
Comissão ida. Comissão rua ne servisu keta-ketak maibé, iha sira nia Relatório, buat
barak mak hanesan:

Sei falta leis no regulamentos barak, Secretaria de Estado hasa’e tiha ba Ministério mos, buat barak la mosu, hanesan Código de Disciplina Militar, Lei do Serviço Militar ho selu-seluk tan Ida, indisciplina hahú housi Comandantes sira. Ida fali, promosoens ladun diak. Ida fali tan, mak tratamento nebé Comandantes balun halo ba sira nebé novatos no loromonu. Tamba ikus mai, problemas sira ne la resolve diadiak, mak continua to’o 2006. Ne duni, problema nia hun no nia abut la os indisciplina maibé tratamento nebé militares balun simu housi Comandantes Veteranos balun.
Ha’u mos dehan ba Ulun Boot nain rua ne, katak hasai sira nain atus hat, né buat ida ke ke fasil. Ha’u nia preokupasaun mak ne : se ita la resolve didiak, hodi hasai deit ema sira ne, iha recrutamento foun, jovens loromonu sei la ba. Se sira mak ba karik, iha F-FDTL cria tiha ona ambiente ida ke ladiak, tamba Comandantes Veteranos sira, nebé ita lakohi ka tauk atu corrige, sei hasé loromonu oan sira nuné : ‘Imi mai atu obedece ami ka atu contra ami, hanesan sira uluk’.
E buat sira ne hotu bele halo ke F-FDTL sai Forsa housi Lorosae deit, tamba Lorosae
mak funu, i tamba housi Manatuto to’o Oekusi mesak milisia oan deit, mesak ema la

5
hatene halo funu. E Povo preocupado tebes katak recrutamento foun ne, sei hili deit
malu i at liu sei hili deit mak grupos artes marciais nian nebé tama ona Partidos balun.

Problema nia hun mak descriminasaun, la os indisciplina. Ema Atus lima, Sianulu Resin
Ida hatudu katak ita la iha kbit atu resolve problemas iha Instituisaun nia laran ou, katak ita lakohi resolve.
Iha rai hotu-hotu, iha tempo uluk, militares sira hatene deit mak treina no organiza-an atu halo ka hasoru funu. Iha tempo ohin loron nian, militares sira la halo política, maibe tenki hatene política, tenki iha sensibilidade política.
Ha’u tanis ba Ministro Defesa hodi dehan nuné: Polícia, PNTL, halo diak ka halo at, iha Ministro ida ke preocupa ba sira. Ita nia Forsas, precisa mos ema atu preocupa ba sira.

Fila tiha housi China, ho problema nafatin nebé seidauk resolve, ha’u admira haré
Ministro Defesa, loron tomak ida, iha Workshop nebé ko’alia kona ba quota ba Feto
sira iha Eleisoens 2007 nian, hodi hatudu katak ba Ulun Boot sira, questão militares
Atus Lima sai, ne la os problema, questão loromonu-lorosae ne la os problema, ne la iha impacto nein kiik ba ita nia sociedade, tamba la iha impacto ba sira nia kakutak.
Ha’u admira, horiseik ha’u to’o, iha Aeroporto Polícia barak tebes atu fo seguransa ba ha’u, hanesan fali peticionários Atus lima, Sianulu Resin Ida ne atu halo manifestasaun kontra ha’u, ka atu oho ha’u. Ha’u mos admira, iha ha’i nia uma iha Balibar, aumenta tan polícia hanesan fali maluk sira atus lima ne atu ba assalta ha’u, tamba ha’u mak hasai sira. Lolos, Ministro Defesa no Brigadeiro-General mak hetan seguransa hanesan ne, tamba ha’u la precisa. Dala ruma, ita buka hatauk populasaun, hodi subar fali problemas sira nebé ita la iha coragem atu resolve ho matenek.

Atu ramata, ha’u husu ba peticionários sira atu compreende katak, nudar Comandante
Supremo, ha’u nia knar mak passa revista ba forsas iha 20 de Maio ka 28 de Novembro.
Ne duni, se Brigadeiro-General, tuir opinião Assessor jurídico Conselho Ministros nian, mak dehan imi civil ona, imi kala civil ona duni. Primeiro Ministro mos dehan sai tiha ona, atu halo recrutamento foun, ne duni imi tur hakmatek, hodi buka serbisu seluk. FFDTL atu sai profissional sei lori tempo naruk, tamba ita nia Estado foin mak hahú ho moras oi-oin no hahalok oi-oin.

No comments: